Zachycení správného okamžiku s Gali Tibbon

Zachycení správného okamžiku s Gali Tibbon od Gali Tibbon

Gali Tibbon

Fotoreportérka

Gali Tibbon – fotoreportérka, dokumentární fotografka a cestovatelka společnosti Canon – procestovala celý svět a přitom dokumentovala lidi a kulturu. Její nejnovější cesta ji zavedla do malého lázeňského městečka Vrnjačka Banja v Srbsku. Podařilo se nám ji zastihnout a pohovořit s ní o její osobní filozofii fotografování – kouzelných okamžicích, které odráží její evokující snímky zachycené fotoaparátem EOS M5...

Cesta za kouzly

Při hovoru s Gali Tibbon o „kouzlech“ fotografie od ní uslyšíte toto slovo velmi často. Její evidentní cit v podobě takřka mystického úžasu nad kouzly fotografie ji provází od 14 let, kdy narazila v ročence časopisu Life za rok 1956 objevené v dědečkově knihovně na fotografii, která jí změnila život.

„Uviděla jsem ten úžasný, zrnitý černobílý snímek pohybu – byl ohromující. Do té doby jsem netušila, že mohou být i jiné fotografie než obvyklé rodinné momentky nebo snímky krajin z dovolené. V té fotografii byl život! Páni! Ta chvíle mi přinesla nápad koupit si svůj první fotoaparát. Byl to filmový Canon AE1 z druhé ruky po dvou nebo třech majitelích. Přihlásila jsem se do fotografického kurzu do Izraelského muzea v Jeruzalémě, kde jsem se naučila vyvolávat filmy a zvětšovat fotografie. Veškeré kapesné jsem utratila za filmy a chemikálie do malé temné komory doma – a nikdy mě nepřestalo bavit dívat se, jak se černobílé snímky pod paprsky jako kouzlem objevují.“

"S fotoaparátem se dostanu na různá místa. Je to jako kouzelný kompas, který ukazuje, kam chce – a já jdu za ním!"

Cesty za kouzly zavedly Gali na řadu fotografických cest po celém světě, na kterých dokumentovala různé lidi, kultury i náboženství. Ale dokumentární fotografie, jak vysvětluje, je víc než jen „pořizování hezkých obrázků“.

„V každé dokumentární reportáži je nejtěžší převést skutečnost do dvourozměrných fotografií. Atmosféru tvoří světlo, vůně a zvuky, emoce v lidských očích. Všechny tyto prvky musím spojit a pokusit se vytvořit skvělý snímek. A když se to podaří, je to jako kouzlo. Jde však také o náročnou práci a velké duševní vypětí. Často je překážkou jazyková bariéra, osobně ale cítím vibrace a energii lidí a je úžasné, jak dokážeme komunikovat pomocí úsměvů, gest a lámané angličtiny.“

"Tuto energii potřebuji přenést do snímků – aby někdo, kdo se mnou nebyl, mohl zažívat to samé."

Pravý okamžik

Při pohledu na fotografie, které Gali pořídila v Srbsku, vidíte, že má onu zázračnou schopnost zprostředkovat tuto těžko postižitelnou energii – a to i pomocí fotoaparátu, který nezná. Její příběh, vyprávěný zčásti snímky pořízenými na ulicích, částečně portréty a také umělecky pojatými fotografiemi, nám zprostředkovává intimní a neopakovatelné okamžiky životů obyvatel města. V souladu s Galiinou filozofií fotografování spočívá ono kouzlo právě v těchto prchavých chvílích, ale jak vysvětluje, není to vždy bez problémů.

„Jako fotograf musím být na správném místě a přimět lidi několik minut, hodin nebo dní sdílet se mnou své životy. Princip spočívá v zachycení přítomnosti v neustále se měnícím světě – zaznamenání pomíjivých okamžiků dříve, než se nenávratně ztratí. Nejdříve je ale třeba překonat přístup typu rodinné obrázky. Většina lidí, když spatří fotoaparát, začne instinktivně pózovat – narovnají se, vypnou hruď a nasadí „výraz pro fotoaparát“. Naučili se to v dětství, kdy se nesmělo plýtvat políčky filmu, a je to to poslední, co potřebuji. Ale vždy takový snímek pořídím, protože uvolní atmosféru. A vždycky se nejdřív musíte dostat přes ten snímek rodinného typu, a až pak můžete začít pořádně fotografovat.“

"Lidé si také myslí, že ví, co fotografujete, ale neví, co se odehrává v mysli fotografa nebo co vidí; neví, na jaký detail nebo okamžik čekám."

„Naštěstí čím déle jsem s komunitou, tím je v ní uvolněnější atmosféra, a já můžu začít pořizovat snímky, které chci. Všichni, s nimiž jsem se ve Vrancka Banja potkala, byli moc přívětiví a přátelští, a při fotografování výjimečně spolupracovali – dokonce i ovce! – takže jsem mohla zachytit opravdové prostředí.“

„Pořídila jsem snímek pastýře – bývalého fotbalisty, který nyní tráví celé dny v polích čtením novin a hovory s ovcemi – bezprostředně po dešti. Bylo úžasné světlo, ale ovce pořád utíkaly, takže jim pastýř řekl, aby se zastavily. A ony prostě ztuhly a já jsem mohla snímek pořídit. Bylo to, jako kdyby měl dálkové ovládání!“

Mohlo by se vám líbit

„A dole u řeky byla fungující komunita hlavně mužů, kteří byli naprosto bez zábran. Lidé, kteří byli sami sebou, s nefalšovaným přístupem „žít a nechat žít“. Podle mě je to úžasné. Vysvlečení do spodek a s obnaženými těly, ať už byla jakkoli tvarovaná, hráli domino, plavali a opalovali se od pravého poledne až do západu slunce. A měli skvělý smysl pro humor – tvrdí chlapíci s neumělými tetováními, kteří se pořád škádlili.

„Nenápadnost a kompaktnost fotoaparátu EOS M5 byla pro tyto snímky velkou výhodou, protože jsem nemusela vypadat jako z GI Joe ověšená výbavou. Nepřitahovala jsem tolik pozornosti jako fotografka a pro fotografované to bylo méně děsivé. Mohla jsem se tak procházet a být prostě jen někdo s fotoaparátem, kdo si hraje se světlem a dělá si své umění, a oni si jednoduše jenom normálně hleděli svého.“

Pro Gali jsou to právě tyto tvořivé okamžiky, kdy vzniká ono kouzlo...

„Pokud se všechno spojí – kompozice, charakter lidí, paprsek světla dopadající na obličej ve správný okamžik – a já mám nasazený správný objektiv a stojím na tom pravém místě, můžu stisknutím spouště zachytit tu 1/60 sekundy. Když se tyto věci dají dohromady – v tom je to kouzlo.

"Při fotografování to cítíte – je to intuitivní a emocionální. Jakmile něco uvidíte, začnete kolem kroužit jako včela kolem květu – a pokoušíte se vystihnout podstatu."

„Zkoušíte různé pohledy a hledáte, kdy bude výsledek dokonalý – s digitálem si to můžete dovolit – a posuzujete, zda jste na správné cestě (ne jako u filmu!). Já ale nezjistím, jestli se mi snímek podařil, dokud ho neuvidím na velké obrazovce počítače! Nejdůležitější je však nakonec proces jako takový – a ten vychází z vašeho nitra. Je určitě výborné vystavovat v galeriích a muzeích a když lidé sbírají vaše díla, kouzlo se ale ukrývá v tvůrčím postupu v daném okamžiku – a to je důležitější než výsledek.

Fotoaparát – láska na první pohled?

První reakcí Gali na použití bezzrcadlového fotoaparátu k fotografování ve Vrancka Banja byla nedůvěřivost. Ale jakmile dostala EOS M5 do rukou a začala ho používat, nastala změna.

„Když jsem ho poprvé uviděla, vypadal opravdu dobře – jako by někdo zmenšil můj EOS 5D Mark III! Líbil se mi design a vypadal kvalitně vyrobený – přirozeně mi padl do ruky, všechna tlačítka a voliče byly na správném místě. Určitě to nebyla moje představa o bezzrcadlovém fotoaparátu, které obvykle mají ploché tělo bez možnosti pořádného uchopení a hledáčku.

„A neměla jsem s jeho používáním problémy. Mohla jsem na tomto fotoaparátu nastavit stejné funkce jako na mém 5D Mark III – takže jsem byla hned jako doma. Naučila jsem se s ním zacházet intuitivně bez narušení svých tvůrčích postupů a byla jsem ráda, že fotoaparát dělá přesně to, co chci.

Produkuje vynikající kvalitu, bohaté barvy a přirozené odstíny pleti. Je to jen malý fotoaparát, ale přímo ze souborů jpeg můžete tisknout billboardy, a můžete snímat i do RAW. Také kontinuální snímání bylo hodně překvapivé – skutečně funguje při 7 snímcích za sekundu, jak má!

„Líbil se mi hlavně samostatný volič kompenzace expozice. Je na ideálním místě, takže jsem při fotografování mohla zkoušet podexponování nebo přeexponování, bez ztráty koncentrace nebo odvracení pohledu z hledáčku. A výborný je právě i elektronický hledáček, protože při fotografování na výšku se všechny údaje také otočí – takže nemusím šilhat, jako obvykle, když se pokouším přečíst ze strany expoziční údaje!

Líbila se jí také flexibilita volby kompozice a zaostřování mezi elektronickým hledáčkem a otočnou dotykovou obrazovkou: „Nikdy jsem si nemyslela, že budu používat displej, ale naklápěcí dotyková obrazovka fotoaparátu EOS M5 mi dává mnoho dalších možností práce s různými úhly pohledu –a díky ní je procházení nabídek mimořádně rychlé a velmi pohodlné. A automatické zaostřování přes dotykovou obrazovku je prostě dokonalé! „Můžu vybrat záběr a pak, s okem u elektronického hledáčku, palcem přetahovat oblast pro zaostřování tam, kam chci, aniž bych musela měnit kompozici snímku nebo blokovat zaostření na určitém místě a pak záběr posouvat.“

Na Gali udělala velký dojem i kompaktnost fotoaparátu: „EOS M5 je možná malý, ale je to zvíře! Je tak příjemné mít něco tak kompaktního a vědět, že se nemusím bát o kvalitu. Dokáže prakticky to stejné, jako můj EOS 5D Mark III, a můžu používat stejné objektivy, ale je velmi nenápadný.

„Chytrým tahem bylo také přidat Bluetooth – fotoaparát může zůstat připojený ke smartphonu a v terénu nepotřebujete žádné kabely ani počítač. Můžu vyrazit jen s telefonem a fotoaparátem a vystačím si.

"Také na portréty je výborné mít k dispozici jak elektronický hledáček, tak obrazovku, protože můžu palcem řídit zaostřování a přitom na fotografovaného mluvit."

„Dnes nechce být žádný fotoreportér ani chvíli bez fotoaparátu a promeškat případnou velkou událost – EOS M5 je ale ve skutečnosti menší než můj blesk, takže ho můžu bez problémů nosit s sebou do kina nebo na dovolenou, a mít pořád možnost pořízení fotografií profesionální kvality. Je to přesně takový přenosný fotoaparát EOS, na jaký jsem čekala!“