Výzkum, vytváření vztahů, vytváření respektu – jak se stát zodpovědným fotografem na cestách

Ruce pevně přimknuté k barevnému koníkovi na kolotoči, obličej září nadšením, hidžáb vlaje jako superhrdinský plášť. Nejedná se o typický obraz mladé muslimské dívky – a právě proto ho má ambasadorka společnosti Canon Gulshan Khanová tak ráda. „Muslimové, a zejména ženy a dívky, nejsou vždy zobrazováni jako komplexní lidské bytosti, kterými skutečně jsme. Říkám „jsme“, protože se jedná o mou vlastní komunitu,“ vysvětluje jihoafrická fotožurnalistka. „Na snímcích z afrického kontinentu vidíme mnoho utrpení a izolace na základě odlišností. Ale tady máme malou dívku plnou radosti, která je vyfotografována s důstojností.“

Příklad, který Gulshan dává, nám připomíná, že fotoaparát je mocný nástroj. Snímky, které vytvoříte, mohou pomoci prohlubovat jednorozměrné způsoby pohledu na svět nebo mohou naopak odhalit něco víc. To platí zejména v případě fotografování kultur nebo komunit, které nejsou vaše vlastní, ať už to je za rohem vašeho sousedství, nebo někde, kam jste cestovali tisíce kilometrů. To vše patří ke Gulshanině práci. Jako nezávislá fotožurnalistka, která byla publikována v National Geographic, The New York Times a The Guardian, a bývalá fotožurnalistka na volné noze pro Agence France Presse (AFP) Gulshan pravidelně fotografuje lidi a místa ve své domovské zemi i mimo ni. Zde vysvětluje, jak můžete vytvářet působivé, ale citlivé kulturní fotografie.

V 19. století, kdy byla fotografie novou technologií, byl fotoaparát lživě označován evropskými kolonialisty za vědecký nástroj, pomocí kterého klasifikovali a utlačovali domorodé obyvatele. Gulshan věří, že tento odkaz nevymizel a nadále živí iluzi, že se jedná o objektivní médium.

„Fotografie jsou poučné. Učí nás, jak vidět sami sebe i sebe navzájem,“ říká. „Myšlenka, že co je na snímku musí být objektivní pravda, prostupuje naší společností. Ale je to klam. Ve svých snímcích jste vždy i vy. Vaše ideologie, vaše zkušenosti a vaše hodnoty se odráží v tom, co se rozhodnete v záběru obsáhnout, a co se naopak rozhodnete vynechat.“

Gulshan také zdůrazňuje nadřazenost, kterou někteří západní cestovatelé a tvůrci cítí, když prozkoumávají „exotické“ země. „Na navštěvování různých míst a fotografování není nic špatného,“ zdůrazňuje Gulshan. „Problém nastává ve chvíli, kdy jste zároveň přesvědčení, že jste lepší a víte více než lidé, které fotografujete.“

Když slyšíte slovo „kultura“, máte tendenci přemýšlet o národnosti, rase nebo náboženství. Pro Gulshan však koncept kultury dalece přesahuje tyto pojmy. „Může se jednat o skupinu se specifickým hodnotovým systémem, pracovní kulturu nebo osoby, které patří do stejné sociální třídy nebo jsou například součástí hudební subkultury,“ říká.

Ať už je vámi fotografovaná kultura jakákoli, ještě než dorazíte s fotoaparátem, se ujistěte, že jste si předem udělali tak podrobný výzkum, jak jen bylo možné. To vám pomůže identifikovat neobvyklá místa nebo důležité příležitosti – třeba festival nebo protest – které vám umožní pořídit relevantní snímky.

Pomůže vám to také porozumět normám a zvyklostem a problémům, kterým čelí různí lidé. To ovlivní způsob, kterým se rozhodnete fotografovat. Sledujte mediální pokrytí, čtěte knihy, sledujte dokumenty a seznamte se s místy na mapách Google. Ale úplně nejdůležitější je mluvit s lidmi, radí Gulshan. Pokud jste v zahraničí a pobýváte v hotelu, promluvte si se zaměstnanci. Dostanete-li se na akci, zeptejte se účastníků, co pro ně akce znamená a proč na ni přišli. Buďte uctiví, empatičtí a připraveni se učit.

Je třeba dosáhnout rovnováhy mezi tím, jak získat působivé snímky a jak zacházet s lidmi s ohledem, který si zaslouží. Obecně se Gulshan vyhýbá dlouhým objektivům a dává přednost kombinaci fotoaparátů Canon EOS R a EOS R5 s objektivem Canon RF 35mm F1.8 MACRO IS STM. Fotografuje zblízka a nechává se ponořit okolním děním. „Při fotografování zblízka musíte s lidmi mluvit a vaše snímky jsou díky tomu nevyhnutelně intimnější,“ vysvětluje.

Výjimkou bývá, když pracuje v posvátných prostorách, kde již má povolení fotografovat, ale nechce vyrušovat. „Na duchovních místech musíte být ke kultuře citliví a nejlepší způsob, jak se ujistit, že nejste neuctiví nebo nevyrušujete, je se zeptat, zda je vaše přítomnost v pořádku,“ radí. „Zeptejte se, kde se smíte a nesmíte pohybovat a jaká platí na místě pravidla. Například v mnoha mešitách a chrámech jste povinni vyzout si boty, musíte být vhodně oblečení a je také neuctivé projít před osobou zabývající se modlitbou nebo se snažit s takovou osobou hovořit.

„V takových případech používám objektiv Canon RF 70-200mm F2.8L IS USM,“ dodává. „Vždy se snažím, aby závěrka byla co nejtišší, abych nikoho nerušila v situacích, které vyžadují ticho a klid.“

Možnost tichého fotografování nenabízí pouze profesionální fotoaparáty, jako je EOS R5. Přepnutím do režimu tichého fotografování bezzrcadlového fotoaparátu Canon EOS R10 upravíte všechna příslušná nastavení současně, a zabráníte tak fotoaparátu, aby produkoval jakýkoli zvuk nebo světlo. Spárováním fotoaparátu EOS R10 s všestranným objektivem Canon RF-S 18-150mm F3.5-6.3 IS STM získáte také delší dosah pro minimalizaci rušení.

Je důležité rozlišovat mezi veřejnými událostmi, kde se očekává, že budou fotografie pořizovány, a fotografiemi, které pořizujete při putování ulicemi nebo v rámci osobního projektu s určitou skupinou. „Vždy byste měli mít informovaný souhlas,“ říká Gulshan. To znamená, že musíte fotografované osobě jasně vysvětlit, proč se zajímáte o pořízení jejich snímku a jak máte v úmyslu s těmito snímky později nakládat.

Způsob, jakým tohoto dosáhnete, záleží na dané situaci. Pokud provádíte projekt v komunitním prostředí, můžete nejprve získat povolení a seznámit se s lidmi a až se ve vaší přítomnosti uvolní, tak teprve začít pořizovat jejich přirozené snímky. V ulicích města můžete navázat rozhovor s majiteli stánků na trhu a poté si pořídit jejich portréty. Pokud nemluvíte místním jazykem, najděte někoho, kdo pro vás může tlumočit. Neustále věnujte pozornost tomu, jak osoba, kterou fotografujete, reaguje. Jak říká Gulshan: „Jakmile se lidé kvůli vám necítí dobře, poznáte to.“ Pokud se tak stane, je čas fotoaparát odložit.

Zatímco nyní používá svůj fotoaparát „instinktivně“, Gulshan strávila spoustu času tím, že si prohlížela snímky a přemýšlela o tom, jak jsou lidé zobrazováni. „Je důležité mít určitou vizuální gramotnost a vědět, co děláte,“ říká. „Přemýšlejte o věcech, jako jsou úhly, ze kterých fotografujete, a o tom, co pomocí nich zprostředkováváte publiku.“ Sledujte různé účty na Instagramu, abyste lépe pochopili, jak fotografové reprezentují své vlastní komunity. Někdy je zapotřebí využít celou sekvenci snímků, aby bylo možné zprostředkovat širší koncept. Podle Gulshan je však „možné zprostředkovat hluboké sdělení o lidech nebo kultuře jediným snímkem. Jen pamatujte, že se nikdy nejedná o celý příběh.“

Autorka: Rachel Segal Hamiltonová