Ovládněte umění dlouhé expozice v černobílém provedení

Stephen McNally zvládl umění černobílé fotografie s dlouhou expozicí, má za sebou několik výstav a jeho vztah k tomuto žánru se v průběhu let dále prohlubuje. Pracuje jako kadeřník a fotografování ho nutí vyrazit ven, hledat nová místa, vidět známá místa jinýma očima a přináší mu nesmírné uspokojení.

Zde se dozvíte, jak se Stephenova práce vyvíjela z hlediska postupů a výbavy – a proč je z této techniky tak nadšený.

Stephen začal fotit populární objekty, jako jsou mořské scenérie při západu a východu slunce, ale rozhodl se přejít na něco, co mu přišlo ještě náročnější. „Prostě jsem už nechtěl dělat to, co dělá každý. Chtěl jsem si stanovovat vyšší cíle a více pracovat s fotoaparátem,“ vysvětluje.

Kromě vytvoření působivé fotografie spočívá obrovská část přitažlivosti dlouhé expozice v prvku překvapení – nikdy nevíte, jak bude snímek vypadat, dokud nezavřete závěrku a nepodíváte se na displej. Když je závěrka fotoaparátu otevřena po dlouhou dobu, zachytí se stopa pohybu vytvořená přirozeně se pohybujícími objekty, jako jsou voda, mraky nebo dokonce lidé. Tato část obrazu kontrastuje se statickými objekty ve scéně, které jsou neustále zcela ostré.

Jak říká Stephen: „Přitahuje mě éterický vzhled fotografie. Fotografování s dlouhou expozicí zplošťuje moře, i když oko vidí obrovské vlny valící se sem a tam. Na fotografii s dlouhou expozicí to můžete vše pozastavit – a to je to kouzlo.“

Stephen se opakovaně vrací na stejná místa na severozápadě Anglie. Má své oblíbené stromy a rád sleduje, jak se mění v průběhu ročních období. Když je někde poprvé, nejprve si projde krajinu a udělá si mentální poznámky o místech, na která se chce vrátit.

Pokud fotografujete mořské scenérie, „musíte si vyhledat informace o přílivu a odlivu,“ zdůrazňuje. „Normálně fotografuji odliv. Pokud fotografujete příliv, zjistíte, že se během expozice fotoaparát pohybuje, takže snímky nebudou ostré. Při odlivu je mnohem stabilnější.

Stephen rád fotografuje na podzim, protože je lepší mít zatažený nebo dokonce zamračený den umožňující provést dlouhou expozici oblohy a nechat do fotoaparátu dopadat více přirozeného světla. „Nefotím v půlce léta, protože bych musel vyrazit ve 2 hodiny ráno, takže obvykle začínám v září, kdy je úsvit přibližně v 6 hodin. Předem si prohlédnu místa, zjistím, kdy vyjde slunce a kam bude dopadat světlo. Je-li temno a částečně zataženo, vím, že mám s čím pracovat,“ vysvětluje. Začíná pohledem na histogram na fotoaparátu, který mu nabízí informace o dostupném světle a udává, kolik času bude mít k dispozici.

Stephenovy fotografie mají melancholickou atmosféru, která je částečně způsobena jejich předmětem. Rád se věnuje průmyslovým památkám nebo opuštěným budovám – místům, která byla kdysi plná života, ale nyní jsou zanedbána. „Přitahují mě staré budovy,“ říká. „Nedávno jsem byl v Anglesey ve Walesu, kde jsem narazil na tento starý statek (viz obrázek vpravo nahoře) a pomyslel jsem si, jak dlouho je ten statek již opuštěný? A proč v něm již nikdo nežije? Kde jsou lidé, kteří tam žili a pracovali?“

Tyto připomínky minulosti se navíc výborně hodí k monochromatickému zobrazení. „Při černobílém fotografování je kompozice ústředním bodem, musí být silná,“ dodává.

Upgrade kamery umožnil Stephenovi upravit svůj proces. Začal pracovat s fotoaparátem Canon EOS 450D (nyní nahrazený fotoaparátem Canon EOS 850D), poté přešel k fotoaparátu Canon EOS 60D (nyní nahrazený fotoaparátem Canon EOS 90D) a v současnosti používá fotoaparát Canon EOS R6. Přestože přešel na bezzrcadlový fotoaparát, může Stephen díky upevňovacímu adaptéru Canon EF-EOS R i nadále a bez dopadu na kvalitu používat své oblíbené objektivy EF.

„Miluji dotykový displej fotoaparátu Canon EOS R6, je tak intuitivní. Stačí se dotknout displeje a změnit clonové číslo nebo citlivost ISO,“ říká.

Stephen často fotografuje v režimu dlouhé expozice, který mu umožňuje mít závěrku otevřenou tak dlouho, dokud má prst na tlačítku spouště. Použití kabelu zaručuje, že nedojde k žádnému rozhýbání fotoaparátu způsobenému držením závěrky. „Při fotografování ve tmě nebo s filtrem ND s hustotou 10 EV nebo 16 EV je režim dlouhé expozice nezbytný,“ říká.

Stephen s sebou často nosí několik fotoaparátů, aby si mohl krátit čas dalším focením. Když pomocí fotoaparátu Canon EOS R6 pořizuje 20minutovou expozici, může nastavit jiný fotoaparát z jiného úhlu, a má tak po dobu čekání stále co dělat.

Závěrečným nástrojem ve Stephenově výbavě je jeho editační software. Pořizuje snímky ve formátu RAW a barevně, aby obsahovaly více informací, se kterými může pracovat při úpravách. Před úpravami v softwaru, jako je Adobe Photoshop nebo bezplatný Canon Digital Photo Professional (DPP), převede snímek na černobílý. „Upravuji úrovně a křivky a přidávám některé přechody. Pokud pracuji na souboru déle než 10 minut, odstraním ho. Chci se vyhnout příliš velkým úpravám, takže se to snažím vyfotit rovnou správně,“ vysvětluje.

Fotografování za slabého osvětlení s využitím dlouhých expozic je poměrně náročné. „V devíti z deseti případů to nevyjde,“ vysvětluje Stephen. „Chcete-li se tomuto žánru začít věnovat, začněte experimentovat a vyrazte ven za prvního světla,“ dodává.

„Hodí se mít filtr ND s posunem expozice 10 EV nebo vyšší. Můžete také fotografovat za slabého osvětlení těsně před svítáním. Před svítáním můžete použít expozice až 50 sekund, což by mělo přinést vynikající výsledky. Pokud je horizont tmavší a po východu slunce se bude jednat o nejsvětlejší místo snímku, používám také reverzní ND filtry.

Najděte si místo, prozkoumejte ho ze všech stran, využijte časného rána a vyzkoušejte Stephenovu techniku pořizování černobílých fotografií s dlouhou expozicí. Závěrečná Stephenova rada je: „Načerpejte tolik informací, kolik můžete, a pak je využijte v praxi. Bez úsilí nikdy nezískáte to, co chcete.“



Napsala Natalya Paulová