Pokročte o úroveň výše: Jak zlepšit své fotografie architektury

Ambasador společnosti Canon Fernando Guerra o budovách něco málo ví. Doma v Portugalsku vystudoval architekturu a poté strávil několik úspěšných let prací pro architektonickou firmu v Macau. Přestože si svou práci užíval, nikdy se nemohl zcela vzdát své dětské lásky k fotografování.

Fernandova vášeň pro fotografování budov rostla, až se rozhodl začít se svým bratrem Sergiem fotografovat architekturu pro přední časopisy a soukromé klienty. Nyní je jeho jméno spjato s celou řadu ocenění a Fernando se už nikdy neohlédl zpět.

Fernando se zde podělí o některé postřehy, tipy a triky, které se v průběhu let naučil.

Fotografování architektury není jen o zachycení kancelářských bloků nebo zdobených kostelů. Z těch sice mohou vzniknout velkolepé snímky, podle Fernanda ale může být každá budova krásná – pokud se budete pozorně dívat. Anebo naopak vůbec!

„Nepřemýšlejte o hledání správného místa,“ radí. „I na strašných místech můžete najít neuvěřitelné budovy. Přemýšlejte o jednotlivých budovách a o tom, proč jsou zajímavé. Může to být jakákoli budova od polorozpadlé stodoly nebo skromného domu až po nádherné muzeum nebo katedrálu. Vlastně si vůbec nemyslím, že existují „špatné“ budovy k fotografování. Je to jen o tom počkat si na správné světlo a správný okamžik. “

Fernando dále doporučuje, že až si najdete budovu, do které se beznadějně zamilujete, přidejte do snímků vrstvy. Jedná se o techniku, kterou převzal od jednoho ze svých největších vzorů, fotografa pro agenturu Magnum Photos Alexe Webba, a která – jak vysvětluje níže – může přidat vašim fotografiím další rozměr.

„Jeho fotografie mě uchvátily, líbil se mi způsob, jakým pomocí vrstev na vrstvách vytvořil více prvků v záběru,“ říká Fernando o Webbovi. „Například můžete do záběru dostat lidi, na další místo psa a tamhle třeba chlápka s deštníkem. Jeho snímky jsou složeny z několika vrstev, díky kterým máte skutečný pocit života a kontextu.

„Jako architekt se snažím najít dokonalé rozměry, dokonalý materiál a dokonalé barvy a povrchy. Jako fotograf se ale stále snažím zachytit jen jedno – aby věci vypadaly krásně,“ pokračuje Fernando. „Nehledám geometrii, která „funguje“, snažím se, aby budova vypadala skvěle. To je to poselství, které se snažím doručit.“

Možná žijete v domnění, že jedním z prvních pravidel fotografování architektury je použití stativu. Podle Fernanda tomu tak není.

„Jsem rád, když mám volnost pohybu, takže stativ raději nepoužívám, i když je podle mnoha lidí základním nástrojem pro fotografování architektury,“ vysvětluje. „Raději se pohybuji kolem a zkoumám budovu z různých úhlů, takže fotografuji z ruky. Od chvíle, kdy přijedu na místo, až do odjezdu jsem v neustálém pohybu.

„Další výhodou nepoužívání stativu je, že pokud jste na rušném místě, můžete fotografovat, aniž byste na sebe strhávali pozornost. Jinak vámi mohou být lidé na scéně zaujati a dívat se na vás a na to, co děláte, a nejednali by přirozeně. Otočné obrazovky mnoha fotoaparátů Canon jsou pro tento přístup ideální. Můžete fotografovat z různých úhlů a ani to nebude vypadat, jako byste fotografovali.“

Co se Fernanda týče, když přijde na to, co u fotografií architektury dělat a co ne, ve skutečnosti existuje jen jedno pravidlo, kterého byste se měli držet.

„Svislice musí být rovné, proto nikdy nemiřte fotoaparátem nahoru ani dolů, pokud nepoužíváte nakláněcí a posuvný objektiv, který dokáže perspektivu opravit,“ vysvětluje. „Perspektivu můžete opravit ve fázi úprav v softwaru, ale se nemyslím, že to vypadá dobře. Často se diskutuje o mnoha dalších pravidlech, ale jsem zastánce toho, že abyste vytvořili vlastní osobitou práci, která vynikne, musíte pár pravidel porušit. Jen držte svislé segmenty v rovině a fotografujte jako o život.“

Další věc, která je podle Fernanda mylná, je to, že nejlepší světlo pro fotografování architektury je v časných ranních hodinách nebo pozdních odpoledních hodinách, často nazývaných „zlatá hodina“.

„Pokud budu chtít fotografovat budovu, rád chodím brzy ráno a zůstávám, dokud večer nevyjdou hvězdy. Je to vlastně stejný přístup, který by mohl použít fotožurnalista. Sleduji světlo kolem budovy, protože různé aspekty budou vypadat lépe v různých denních dobách. Také se budete moci podívat, jak lidé budovu využívají, což opět dodá prvek života. Je to jako fotografování „jednoho dne v životě budovy“. Chci zachytit více než jen samotnou budovu.

Pokud je světlo drsné, můžete si pohrát se stíny. Nedávno jsem zachytil pár skvělých záběrů domu během poledne, když bylo slunce vysoko na obloze. Světlo se prolévalo střešními okny a osvětlovalo celý interiér budovy, což vypadalo prostě báječně. Když je slunce níže na obloze, budova může vypadat z jedné strany špatně, ale z druhé strany skvěle. Stačí se jen pohybovat kolem a nepřestávat se dívat. I když je venku šedivé a mlhavé počasí, můžete pořídit zajímavé snímky plné opravdové jemnosti. Dalším špatným předpokladem je, že jakmile jednou vyfotografujete budovu z jednoho místa, jste s daným pohledem hotovi. Vraťte se později během dne a podívejte se, jak ji ovlivnila změna světla.“

Pokud začínáte, Fernando doporučuje objektivy, které dobře vyvažují relativně široké zorné pole a nízké zkreslení obrazu. „Mám rád objektivy Canon RF 35mm F1.8 Macro IS STM a Canon RF 50mm F1.8 STM,“ říká. „Jsou malé a nenápadné, takže můžete fotografovat, aniž byste na sebe poutali pozornost. Kvalita je skvělá a jsou relativně levné. Používám také objektiv Canon EF 24-240mm F4-6.3 IS USM, protože je velmi všestranný. Ve svých snímcích architektury nemůžu akceptovat žádné zkreslení, ale díky vestavěné korekci u fotoaparátů řady EOS R se z něj stane objektiv bez zkreslení.“

Dalším skvělým objektivem, který se obzvláště hodí pro fotografování architektury, je Canon RF 16mm F2.8 STM. Tento objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností 16 mm je nejen mimořádně cenově dostupný, ale také výjimečně širokoúhlý, takže můžete do jednoho snímku zahrnout větší záběr, například celý most. Milovníci architektury si také zamilují zajímavé efekty na liniích a úhlech, které objektiv nabízí.

Až si vyberete fotoaparát a objektiv, který vám bude vyhovovat, a seznámili se se základy žánru, Fernando vám doporučuje s fotografiemi architektury experimentovat dále, od úhlu záběru až po filtry objektivu.

„Neutrální šedý filtr je skvělý pro dlouhé expozice i při jasném osvětlení,“ vysvětluje Fernando. „Při fotografování architektury na rušném místě způsobí dlouhá expozice efektivní vymizení všech osob a dopravy, které se pohybují kolem, a jejich vyjmutí ze záběru. Kruhový polarizační filtr je skvělý pro odstraňování odrazů od skleněných oken. Funguje stejně dobře na budovách s lesklým povrchem. Měl jsem vyfotografovat betonovou budovu, která byla natřena na červeno a velmi se leskla. Udělal jsem trik s kruhovým polarizátorem a veškerý lesk zmizel a barva krásně vynikla.“

Pro Fernanda je fotografování architektury více než jen práce – je to poslání. Je to poslání inspirované stejnou měrou tlukotem srdce a budovami.

„V konečném důsledku je fotografování architektury mé živobytí, ale stále cítím, že nejzajímavějším prvkem jsou lidé, kteří jsou uvnitř nebo budovu využívají,“ uzavírá. „Pro mě je fotografování architektury o zachycení života.“

Jste připraveni začít?

Autor: Matthew Richards