Nejlepší tipy na fotografování krajiny

Když jste venku, můžete narazit na různá zajímavá místa a ohromující scenérie. Hledání míst, která stojí za dobrou fotografii, však vyžaduje odhodlání. Takže když už narazíte na skvělé místo, chcete zachytit jeho pravou atmosféru. V tomto článku se podíváme na některé z nejběžnějších chyb při fotografování krajiny a na to, jak je napravit.

Promyslete si, jak do záběru krajiny zakomponovat objekty v popředí. Tento tzv. první plán dodá vaší kompozici na zajímavosti, protože povede oko po fotografii. Naopak, nevýrazné prázdné popředí působí v záběru plochým, prázdným dojmem.

Při hledání detailu v popředí využijte živý náhled a nebojte se experimentovat s hledáním správného úhlu fotoaparátu, abyste vyvážili poměr popředí a pozadí. Fotoaparát s otočnou obrazovkou, jako je Canon EOS RP, můžete přiblížit k zemi, což je často nezbytné při rámování kamenů nebo rostlin do záběru. Když do popředí zahrnete podobné objekty, vytvoříte vyváženou kompozici. Ale nezapomeňte, že ne každá fotografie krajiny musí mít zmíněný první plán. Je to prostě užitečná kompoziční pomůcka, kterou můžete využít, kdykoli je zrovna potřeba.

Širokoúhlé objektivy umožňují zachytit celou šířku nádherné scény, ale ne každý snímek vyžaduje široké zorné pole. Přiblížení vzdálených detailů může někdy vést k zajímavějším krajinářským fotografiím. Standardní objektiv se zoomem, jako je Canon RF 24-105mm f /4-7.1 IS STM, který je zde použit, nabízí praktické zaostřování pro krajinářské začátečníky. Dva zvýrazněné snímky byly pořízeny na obou koncích rozsahu 24–105 mm, takže pokud právě začínáte s krajinářskou fotografií, tento objektiv je pro vás ideální. Jakmile nastane čas na rozšíření obzorů, objektivy řady L, jako je Canon RF 24-70mm F2.8L IS USM, nabízejí vyšší stupeň odolnosti proti povětrnostním vlivům a vyšší světelnost. Začátečníci si však vystačí se standardním zoomem, který umožní zachytit úžasně detailní záběry.

Důležitou kreativní součástí fotografování jsou světla, stíny a jejich intenzita, do fotografie přinášejí atmosféru a z jinak obyčejných snímků dokáží vytvořit nezapomenutelné krajinářské fotografie. Klasickou chybou je fotografování na přímém slunci. Ačkoli tak do snímku dostanete výrazné barvy, výsledný snímek je pak až příliš kontrastní. Podívejte se na rozdíl mezi těmito dvěma snímky. První byl pořízen na přímém slunci. Zachycuje scenérii, ale postrádá atmosféru. Detailní zachycení stromu působí rušivě, podél spodní části snímku je nehezký stín a dokonce i rušivý stín fotografa. Přitom stačí s fotografováním počkat do pokročilejších denních hodin, když strom již pohltil stín, výsledný snímek nebude sice plný detailů, ale zprostředkuje atmosféru. Obloha již hraje barvami, strom vytváří výraznou siluetu a mlha v dálce působí dramaticky.

Máte několik možností, jak při fotografování zajistit vodorovný horizont. Aktivujte živý náhled a pomocí mřížky a pravidla třetin horizont vyrovnejte. Pokud používáte stativ, může být také užitečná vodováha zabudovaná v hlavě fotoaparátu. I s těmito pomůckami budete však muset občas obraz vyrovnat. To je v softwaru Canon Digital Photo Professional celkem snadné. K vyrovnání stačí použít posuvník úhlu v nastavení nástroje oříznout.

U krajinářské fotografie je obvykle snaha zachytit ostře celou scénu od popředí po pozadí, aby ve snímku působilo co nejvíce detailů. Tomu se říká maximální hloubka ostrosti. K dosažení tohoto cíle je třeba zaclonit (nastavit vysoké clonové číslo). Výše uvedené příklady ukazují rozdíl mezi fotografováním krajiny s nízkým a vysokým clonovým číslem.

První snímek je focen se clonou f /4. Strom v popředí je ostrý, ale scéna za ním je měkce rozostřená. Na druhém snímku umožňuje zaclonění f /16 zřetelněji zaznamenat popředí i pozadí. Pokud chcete zvýraznit určitý prvek krajiny, může vám pomoci nízké clonové číslo, většinou je však vhodnější zaclonit a využít maximální hloubky ostrosti. Clonu na fotografování krajiny jednoduše nastavíte pomocí režimu AV, na voliči poté nastavte vysoké clonové číslo, například f/16. Sledujte rychlost závěrky – pokud klesne příliš nízko, nejspíše bude potřeba použít stativ nebo zvýšit citlivost ISO, aby snímky nebyly rozmazané.

Nejostřejších záběrů krajin dosáhnete jedině při optimálním nastavení objektivu. Obecně platí, že objektiv kreslí nejlépe při nastavení 2 clonových čísel nad jeho světelnost. Pokud tedy používáte objektiv se světelností f /2.8, bude vaše optimální nastavení při této optice okolo f /5.6.

Běžným problémem krajinářů je ostření na detail v popředí, kde však riskujete pozadí, které může být ve výsledku rozostřené nebo měkké. A opačně, při ostření na prvky v pozadí zase dochází k tomu, že je rozostřené vše v popředí. Zaostřování na tzv. hyperfokální vzdálenost pomáhá zaostřit snímek tak, že najde nejbližší bod, na který můžete zaostřit a zároveň udržet pozadí přijatelně ostré. Tato technika není tak složitá, jak by se mohlo zdát, a kalkulačka hloubky ostrosti (DOF) a hyperfokální vzdálenosti v aplikaci Photo Companion udělá všechnu těžkou práci za vás.

Obvykle fotíme z úrovně očí, ale ne vždy tento úhel vede k těm nejzajímavějším snímkům. Experimentujte s různými výškami, zvedněte fotoaparát nad hlavu nebo jej přiložte k zemi. Nebojte se hledat různé zajímavé úhly. Například odrazy na hladině vyniknou nejlépe, když se nebudete bát přidržet fotoaparát mírně nad vodou. S hledáním úhlů pomůže fotoaparát s otočným displejem, jako je Canon EOS RP, který vám umožní zvolit kompozici z pohodlné výšky, zatímco budete držet fotoaparát nízko nad zemí nebo vysoko nad hlavou.


Napsal James Paterson