Abychom se v kancelářích cítili co nejlépe

Velká část prací se už dnes provádí v kancelářích virtuálně za pomoci výpočetní techniky. Podoba kanceláří se mění, od individuálních uzavřených prostor pro jednotlivce jsme dospěli k open spacům pro desítky až stovky pracovníků bez pevných pracovních míst, která se mění podle projektových týmů.

Důležitým hlediskem při vývoji kanceláří je snaha o vytvoření co nejlepších podmínek pro efektivní řešení úkolů. Vedle vybavení pracovními nástroji - kancelářskou technikou se všemi jejími aspekty, jako je ergonometrie, hlučnost či energetická náročnost - prokázala řada studií, že pracovní výkon ovlivňuje kvalita vnitřního prostředí.

Pod tímto pojmem se skrývá mnoho jevů, které na uživatele působí a spoluvytvářejí jeho celkový dojem z daného prostoru. I když prostředí vnímá člověk jako celek a jedná se o subjektivní vjem, současná věda dokáže popsat a v některých případech i změřit jednotlivé složky prostředí a vyhodnotit jejich působení.

Na celkovém pocitu se nejvýznamněji podílí tepelný komfort, ovlivňovaný teplotou a vlhkostí vzduchu, teplotou povrchů a rychlostí proudění vzduchu. Dále kvalita vzduchu z hlediska obsahu prachových částic a škodlivých plynů, akustická i vizuální složka prostředí, elektromagnetická pole různých frekvencí a v neposlední řadě velmi důležitá psychická složka prostředí. Pro tyto parametry prostředí máme v normách a předpisech stanoveny doporučené hodnoty s tolerovaným rozmezím a mohlo by se zdát, že pokud je dodržíme, bude vše v pořádku a pracovní prostředí bude optimální.

Zkušenosti z provozu však ukazují, že na to, jak vnímá jedinec prostředí, má vliv řada dalších faktorů. Jednak subjektivních (věk, pohlaví, zdravotní stav), za druhé vnějších (počasí, roční období), takže vytvoření komfortních podmínek zvláště v prostorách s větším počtem osob je prakticky nereálné. Co nás tedy čeká?

Budeme se muset vypořádat s problémy přehřívání neklimatizovaných kanceláří. Rostoucí množství kancelářské techniky produkující teplo a zvyšující se požadavky na tepelnou izolaci budov totiž způsobují přehřívání i v zimním období.

Neméně důležitý je přímý kontakt s venkovním prostředím - naštěstí případy, kdy se navrhne budova bez možnosti otevření okna, jsou čím dál tím méně častější.

Dalším aspektem je individuální úprava parametrů prostředí pro jednotlivce. Možná nás čeká ve formě vícezónové klimatizace s prvky personalizovaného větrání, jak to známe z moderních automobilů, kde řidič i spolujezdec si mohou nastavit vlastní teplotu.

Každý podle svého
V kanceláři v roce 2038 si tak můžeme představit, že každý uživatel si bude moci při nepříznivých venkovních podmínkách zvolit pro sebe optimální teplotu, rychlost i směr proudění vzduchu. Chytrý algoritmus řízení systému klimatizace bude v čase měnit nastavené parametry podle jeho reakcí na základě nejmodernějších výsledků výzkumu v oblasti teorie vnitřního prostředí.

Již teď jsou některé chladicí systémy vybaveny algoritmem adaptivního řízení, které odvozuje požadovanou vnitřní teplotu od vnější teploty. Testují se algoritmy s proměnnou rychlostí proudění vzduchu, barvou i intenzitou světla a systémy personalizovaného větrání jednotlivých pracovních míst.

Vize pracovního prostředí budoucnosti je tedy velmi sofistikovaná. Nedivme se. Čím lépe se budou zaměstnanci v kancelářích cítit, tím lepší výkony od nich můžeme očekávat.

Text je součástí projektu Kancelář budoucnosti, který chce přinášet vize odborníků z různých oblastí s cílem nastínit, jak se za 20 let změní kancelář, její technologie a způsob, jakým je využíváme. Partnerem projektu je společnost Canon CZ, která je globálním lídrem v inovacích a poskytování technologií z oblasti zpracování obrazu, tiskových služeb a dodavatelem inteligentních kancelářských řešení.